Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

Úvod » Noční vidění » Pulsar Digiforce X970 + Pulsar IR 940 + 8x Lithiové baterie


        

Pulsar Digiforce X970 + Pulsar IR 940 + 8x Lithiové baterie

Připraveno k odběru / odeslání

Zboží v akci Doprava zdarma

Skladem

 

Číslo produktu: 009a
Cena pro Vás bez DPH: 20 577,69 Kč
Cena pro Vás s DPH (21 %):
24 899,00 Kč

do košíku:
  ks  

Cofidis splátky

 

 

Podrobný popis

 

Digiforce Proměnné zvětšení
Funkce digitálního zoomu umožňuje dvojnásobné zvětšení obrazu a detailní prohlíženi a rozpoznání objektů na větší vzdálenost.
Digiforce Funkce SumLight
Funkce Sum Light™ umožňuje výrazně zvýšit citlivost CCD snímače v případě nízké úrovně okolního osvětlení (soumrak, noc) a tím umožňuje pozorování přístrojem při malém osvětlení i bez použití infračerveného přísvitu.
Digiforce Vestavěný neviditelné IR - přísvit
Digitální přístroj DIGIFORCE X970 je vybaven vestavěným laserovým IR přísvitem, se certifikaci první třídy laserové bezpečnosti, s nastavitelným výstupním výkonem ve třech úrovních. IR přísvit vyzařuje v infračervené oblasti světelného spektra (915 nm), neviditelné okem a nerušícím zvěř. Úhel divergence světelného paprsku je zvolen takovým způsobem, aby optimálně nasvítil zorné pole přístroje.
Digiforce Necitlivost vůči účinkům jasného světla
Digitální přístroj pro noční vidění jsou necitlivý k nasvíceni jasným denním světlem a proto ve srovnaní s přístroji se zesilovači jasu obrazu nemohou byt tímto světlem poškozeny nebo zničeny. Světelné podmínky nemají vliv na zobrazovací schopnosti DIGIFORCE a jejich celkovou životnost.  Pro větší komfort při použití za jasného denního světla v krytce objektivu DIGIFORCE je instalován filtr, snižující jak množství světla vstupujícího do objektivu tak i zlepšujícího kontrast a ostrost obrazu.

Digiforce Externí napájení
Provozní doba může být významně rozšířena pomocí vysokokapacitních externích napájecích zdrojů (EPS3, EPS5) připojitelných k Digisight přes externí napájecí konektor. Při dlouhotrvajícím použití v mrazivém počasí, externí napájecí zdroje mohou být uloženy pod oblečení.
Digiforce Vypnutí displeje
Digiforce má funkci vypnutí displeje, která může byt použita k šetření energii napájecích článků . Při vypnutém displeji ostatní obvody jsou aktivní a k obnovení zobrazení dochází okamžitě po deaktivace funkce.
Digiforce Dálkoměr
Digiforce serie X a VS májí poměrový dálkoměr provedený ve tvaru grafické stupnice, která umožňuje s dostatečnou přesností měření vzdálenosti k objektu pozorování u kterého lze odhadnout jeho výšku (jelen - 1,7 m; kanec - 0,7m; zajíc - 0,3m).
Digiforce Video výstup
Digiforce je vybaven video výstupem, který umožňuje nahrávání videa v reálném čase s využitím externího záznamového zařízení např. Yukon MPR.
Digiforce Montážní rozhraní pro přislušenství
DIGIFORCE je vybaven originálním montážní rozhraním, která kombinuje závit pro stativ 1/4 "(pro instalaci přístroje na stativ) a lištou Weaver 7/8" pro montáž na různých doplňků (externích zdrojů, přísvitů atd).
DIGISIGHT Větší citlivost v noci
Použití nových elektronických komponent a pokročilého softwaru vedly k dvojnásobnému zvýšení citlivosti přístroje v noci, ve srovnání s předchozími modely Recon série X.

Digiforce

Široký rozsah provozních teplot
Díky použíti mrazuvzdorného OLED displeje puškohled je schopen pracovat v normálním režimu při teplotách pod bodem mrazu a zobrazovat ostrý obraz při sledování cíle v rychlém pohybu.

 

 

Technické parametry

Maximalní zvětšení: 8x
Nejkratší ostřící vzdálenost: 5m
Typ infra svitílny: Laserový
Bezpečnostní třída dle IEC 60825-1:2007: 1
Typ displeje: OLED 640x480
Vzdálenost detekce: 450m
Zvětšení: 4 - 8x
Průměr objektivu: 50 mm
Zorný úhel: 7,5°
Relativní světelnost: 1,0
EOM: Digital
Vertikální rozlišení: 55řádků/mm
Senzor: CCD 752x582
Citlivost: 0.0000017 (780nm) / 0.000055 (915nm)
Vlnová délka IR: 915 nm
Napájení: 4..6 (4xAA), externí 8,4 .. 15 V
Typ videosignálu na výstupu: CCIR / EIA (dle regionu)
Dioptrická korekce: ± 5dioptrie
Provozní teploty: -25..+50 °C
Provozní doba: 3..3,5 (s IR) / 4 (bez IR) hod.
Připojovácí závit: ANO
Rozměry: 176x83x62mm
Voděodolnost: IPX4
Hmotnost: 0.42kg

Snímací čipy CCD



Protože CCD čipy jsou k snímání obrazu používány již desítky let, jde o značně propracovanou technologii. Má tak spoustu výhod, ale stále zůstávají některé nevýhody. Čip se skládá z mnoha světlocitlivých buněk, které při reakci se světlem produkují elektrický náboj. Čím více světla dopadne, tím větší náboj vznikne. Data jsou čtena po řádcích, mimo samotné světlocitlivé buňky čipu je tedy posuvný registr, kam se nejprve přesune náboj z prvního řádku (v tomto případě řádku A). Ten projde přes zesilovač do A/D převodníku, ze kterého už vypadnou digitální data. Protože je zesílení aplikováno na celý řádek, nemají CCD čipy příliš velký šum (resp. v celém obraze je téměř stejný, pokud jde o šum přidaný tímto zesilovačem).



Poté se všechny řádky přesunou (B do A, C do B,...) a do posuvného registru se načte řádek B, zesílí, převede na digitální data, a tak to pokračuje, dokud se nepřečtou všechny řádky. Tento způsob je poněkud pomalý a nedovoluje číst např. jen výřez střední části obrazu, vždy se musí načíst celý snímek.

Je však jasné, že mimo samotného snímače musí být čip doplněn o další obvody zajišťující zesílení, digitální převod, což jednak výrazně zvyšuje rozměry celého ústrojí, jednak také cenu a spotřeba čipu také není nejnižší. To je dáno zejména vyšším napětím v řádu jednotek voltů a také tím, že k napájení je třeba několik fází o různých velikostech napětí (zpravidla jsou potřeba tři různé úrovně napětí). Nicméně CCD čipy nabízí velmi dobrou kvalitu obrazu a v porovnání s CMOS čipy nízký šum.

U CCD i CMOS čipů je důležitá kvantová efektivita QE, která říká, jak moc světla je ve skutečnosti převedeno na náboj. To záleží na charakteru každého pixelu i na vlnové délce světla. Vznikají zde absorpční ztráty, ztráty odrazem (křemík světlo do jisté míry odráží, což je také důvod toho, proč není dobré u digitálních zrcadlovek používat starší objektivy z analogové doby - digitální čip do nich světlo zpátky odráží) a převodové ztráty zejména u krátkých a naopak dlouhých vlnových délek, kdy světlo nevygeneruje žádný náboj. CCD čipy mohou mít QE zhruba v určitých vlnových délkách až skoro k 90 %, typické je ale spíše kolem 60 %. U CMOS je to jen kolem 25 %.

Full-frame CCD čipy (neplést s full frame velikostí 36×24 mm) mají 100% využitelnost plochy snímače, tzv. fill faktor. Takový čip vyžaduje mechanickou závěrku, jinak je náchylný na smear efekt (při posunu jednotlivých řádků je nutno zabránit průchodu světla na tyto posouvající se řádky). Frame transfer CCD pak využívá druhé pole pixelů jako odkládací prostor, fill faktor je stále 100 %. Výhodou je, že zpracování a zesílení se může udělat později po rychlém nakopírování do mezipaměti.

Posledním typem je Interline Transfer CCD (ITL CCD), který má u každého sloupce pixelů malý kanál stíněný před světlem. Tím pádem je možno zde náboj schovat a pokračovat v klasickém CCD čtení, zatímco fotodioda sbírá světlo pro další snímek. Nevýhodou je nižší fill faktor, který může klesnout až na 30 - 50 %, s využitím mikročoček může stoupnout na cca 70 %. S nízkým fill faktorem stoupá náchylnost k vinětaci, přelévání náboje a dalším chybám.

Snímací čipy CMOS



Ani čipy CMOS nejsou bez chyby, ale mají několik nepřekonatelných nevýhod, které je přímo předurčují pro fotomobily. Jak jste jistě zaznamenali, že CMOS snímače se s velkým úspěchem začaly používat i u digitálních zrcadlovek, kde výrobci zapracovali, potlačili chyby CMOS snímačů, přičemž si ponechali jejich výhody. Předně je to mnohem nižší spotřeba, ta může být o jeden desítkový řád lepší než u CCD. U vyspělejších CMOS čipů fotomobilů se pohybuje jen kolem desítek mW (u vysokých rozlišení do 200 mW). Aby CMOS čip dosahoval rozumné zobrazovací kvality, musí mít spoustu různých optimalizací, které spotřebu nakonec zvýší, stále je ale mnohem lepší než u CCD.

Další výhodou CMOS jsou výrobní náklady. Protože jsou vyráběny jednoduchou technologií jako procesory, je cena jednoho waferu čipů (zpravidla 200mm kruhová deska s čipy) asi třetinová. Ruku v ruce s tím je také rychlost výroby. CMOS čipů lze vyrobit na desítky až stovky milionů ročně, zatímco u CCD čipů je to díky náročnější výrobě jen několik milionů. A protože CMOS čipy pro fotomobily jsou díky přítomnosti všech důležitých obvodů na čipu často produkovány jako SoC (System on Chip), z výrobní linky v čipu vypadne v podstatě téměř kompletní "fotoaparát".



CMOS čipy se dělí na pasivní (Passive Pixel Sensor) a aktivní (Active Pixel Sensor). U pasivních čipů se v podstatě nic neřeší a je tvořen pouze fotodiodami. Aktivní čipy dnes hojně používané mají u každé buňky rovněž zesilovač a obvod odstraňující šum. Mají méně šumu než pasivní čipy, na druhou stranu, každý tento zesilovač může trošku jinak zesilovat, čímž dosahuje vyššího šumu než CCD.

CMOS čipy jsou také podstatně náchylnější na šum při dlouhých expozicích. Tzv. "dark current" šum (šum, který vzniká, i když je snímač neosvětlen) má u CMOS čipů hodnoty kolem 100 až 2000 pA/cm2, kdežto u lepších CCD čipů se pohybuje jen kolem 2-10 pA/cm2 (proto také zrcadlovky tak rády při dlouhých expozicích odšumují). Další důvod, proč mají CMOS čipy větší šum, je v tom, že ony zesilovače jsou velmi blízko samotné fotodiody. U CCD jsou zesilovače mimo samotný snímací čip, tedy vzniká menší rušení i šum. Dalším problémem CMOS je ve srovnání s CCD větší přetékání náboje do sousedních buněk, další zdroj šumu, se kterým je nutno bojovat.

Malá citlivost CMOS čipů je způsobená právě těmito obvody, díky čemuž je činná plocha čipu může být u horších čipů dokonce jen kolem 30 %, zbytek jsou obvody. U moderních čipů je situace lepší a další body k dobru mají na svědomí malinké mikročočky před každým pixelem, které se snaží nasměrovat více světla do snímací části pixelu a poměr činné plochy čipu k celkové ploše (již zmíněný fill faktor) pak vzroste zhruba na 60 až 70 %, což už odpovídá běžným ITL CCD čipům.

Jak již bylo řečeno, u Full-frame a Frame Transfer CCD čipu je v podstatě téměř celých 100 % věnováno "sběru světla", záleží ovšem na technologii. Pokud sledujete nové trendy, jistě vám neušly tzv. back-illuminated" CMOS čipy, se kterými už přišla společnost Sony (u kompaktů Cyber-shot WX1, TX1), údajně bude mít takový čip i nový Panasonic Lumix LX4 na začátku příštího roku. Přesunutím elektroniky za světlocitlivou část i u těchto čipů vzroste činná plocha na téměř 100 %. I CMOS tak nyní využijí technologii, kterou CCD používá už léta, a výrazně opět zlepší kvalitu obrazu.

Když se dobře podíváte na charakter CMOS čipu, vidíte adresovací vodiče pro každý řádek a sloupec. Díky tomu je možné číst jen tu buňku, kterou chcete a není nutno např. kvůli výřezu načítat celý obraz jako u CCD čipu. Jistě jste si tedy všimli, že kompakty i zrcadlovky s CMOS čipy dokáží nabídnout podstatně lepší sekvenční snímání než jejich konkurence s CCD čipy. Další výhodou je snadnější návrh CMOS čipů a zejména tzv. time-to-market, doba od začátku vývoje po uvedení na trh. Přehled vlastností najdete v následující tabulce.

Rozdíly CCD versus CMOS
Snímací čip
CCD
CMOS
Cena
vysoká
nízká
Rozměry řešení
vyšší
nízké
Spotřeba
vysoká
nízká
Kvalita obrazu
vysoká
nižší až nízká
Rozlišení
vysoké
střední
Komplexnost čipu
vysoká
nižší až nízká
Fill faktor (činná plocha)
vysoký
nízký až střední
Digitální šum
nízký
vysoký
Rychlost
nižší až vysoká
vysoká
Dynamický rozsah
vysoký
nižší
Možnost výřezu
nativně žádná
ano


Jak je vidět, CMOS čipy mají opravdu spoustu výhod, které ocení zejména výrobci fotomobilů, a těmi jsou nízká spotřeba, cena i rozměry řešení. Kvalita snímků u fotomobilů není tak kritická, a proto se nelze divit tomu, že se zde CCD čipy příliš často nepoužívají. Na druhou stranu to vysvětluje, proč se v digitálních fotoaparátech masivně používají CCD čipy a CMOS je spíše výjimkou. S příchodem back-illuminated CMOS čipů lze ale očekávat masivní rozmach CMOS i v kompaktech, takže CCD čipům téměř hrozí zánik.

Zdroj: Digimanie rok 2009

NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

Nebyl zatím přidán žádný názor. Přidejte svůj názor nebo dotaz jako první.